Jedenáctero zvláštností tvorových

Jak se to všechno dostalo až k podivnému tvoru z rodu Vyvrhellů ?

Děkuji Ti milá in your face , bez Tebe by tento článek těžko vznikl. Odpověděla jsem na Tvé otázky, přidala pár (ne) zajímavostí a třeba se někdo další přidá. Chce se Vám to číst? Nikoho nenutím a na případné stížnosti nebudu brát ohledy.

(Ne) zajímavosti

1. Umím psát oběma rukama najednou. ( písmo je levou rukou psáno zrcadlově )
2. Dokážu napodobovat a měnit hlas.
3. Stále jsem jednou nohou v nemocnici. ( rekordní pobyt 1 rok 9 měsíců )
4.  Lehce se rozpláču.
5. Filmy ve 3D nejsou nic pro mě, oči nespojí obraz, ale brýle nenosím.
7. Na hudební nástroje hraji jen podle sluchu.
8. Ač mám ráda pořádek a věci na svých místech, ne vždy tomu tak je. 
9.  Vlastním sbírku maňásků.
10. Mám ráda ovečku Shaun.
11. Ráda mlčím, ale když mám chuť povídám celé hodiny.

1. Čeho se nejvíc bojíte? 

Na to se sama snažím přijít. Nevadí mi jít o půlnoci na hřbitov, nemusím rozsvěcet světlo, když jdu večer na záchod nebo když jdu sklepem, zkrátka takový Franta Nebojsa. 

2. Jaký je váš oblíbený okamžik z dětství?

Uteklo to tak rychle, až si někdy říkám, jestli jsem jako malá opravdu stihla vše, co děti prožít mají. Nejkrásnější vzpomínky mám na Slovensko, na ulici u prarodičů, na lezení po stromech a výhled na pole.

3. Jaký je jeden kosmetický produkt, který si budete kupovat zas a znova? 

Já se mám ráda čím umýt, jak jsem špinavá, nelze mě nijak použít.  

4. Tři věci, které byste si vzaly na opuštěný ostrov? 

"Jen ne Zmijozel a jen ne tuhle otázku." Tvor na opuštěném ostrově? Tři věci? Honem rychle, co vzít, mýdlo v mýdle kartáček a pastu a nůž aaa vůbec já na opuštěný ostrov nechci a až ztroskotám, tak na sobě budu mít uvázanou tašku ve které mám vše od instantní vody v prášku ( stačí přidat vodu ) až po teplé ponožky, tužku, papír a párátko. Neděste mě nebo se rozpláču. :o)))

5. Plastické (estetické) operace - ano nebo ne? 

V této otázce se shodne většina z nás, je rozdíl jestli někdo utrpěl úraz, nebo ho nějakým způsobem mění nemoc a nebo jestli  je jen nespokojený sám se sebou a nakonec to přežene. Nikdy neodsuzuji to, co vidím, ale ptám se na to, co je za tím vším.

6. Nejoblíbenější film?

Le fabuleux destin d´Amélie Poulain 

7. Jaká je vaše představa ideálního bydlení?

Takové které by vystihovalo mou osobnost, žádný obyčejný dům nebo byt.

8. Kdybyste byly někdo jiný, kamarádily byste se samy se sebou? 

Záleželo by na tom v jakém období bych se poznala, ale já se dokážu bavit s každým i sama se sebou. 

9. Je něco, co děláte, víte, že to není úplně správné/dobré, ale nemůžete si pomoct?

Občas nechávám lidi myslet si, že mi ještě nebylo ani 18 let a až po čase přiznám svůj skutečný věk. Já vím, lhát se nemá, ale za ty reakce to stojí. 

10. Oblíbená barva laku na nehty?

 V tom hraje velkou roli nálada, ale růžový s vůní ovoce je nejvíce používaný.

11. V jaké době byste chtěly žít?

Každá část mě by si přála žít v jiné době, jedna by ráda nosila oblečení ve viktoriánské éře, druhá by chtěla s prokletými básníky tvořit po kavárnách a tak bych mohla pokračovat, až do  Číny nebo ke Keltům.  Plyne z toho jediné, minulost je tou dobou, kdy ženu vidím takovou jaká by měla být a muže také.  

Prokletí básníci Paul Verlaine (první zleva) a Arthur Rimbaud (druhý zleva) 
znázornění v malbě Henriho Fantin-Latoura z roku 1872.

 Otázky pro Vás co nevidět přidám, podle Vašich ohlasů. 

Hezký večer Vyvrhell

Podzimní rozjímání

Runy lesních bohů

Navždy už budu ztracenou v lesích, do konce věků mě bude volat to magické místo, ten klid. Mám ráda noční Prahu a ráda cestuji, chtěla bych trávit čas v kavárnách, usínat v podkrovním pokoji nad ránem a neřídit se svazujícími příkazy a zákazy, které si vymysleli lidé. Být neznámou a ztratit se mezi všemi a přece být jinou, svou.

Samota pro mě není trestem, je to balzám na duši a chvíle ticha, mlčení nejsou chvílemi bez myšlenek, jsou to chvíle inspirací a nových začátků.

Přemíra slov může škodit stejně jako absence slov. Je dobré vědět kdy přestat.

Přeji Vám krásný večer lesní tvor

" ty kozo jedna "

" Matka je domov, z něhož jsme vyšli, je příroda, půda, moře. "

                                         

    E. Fromm

Každý z nás zůstane uvnitř dítětem a kdo si to nechá vzít, jako by ho byla jen půlka. Pamatuji si jaké jsem byla kvítko, neustále někde pověšená na stromě s kluky jsem hrála fotbal, hokej, basketbal, nohejbal, prala jsem se i se staršími. Na kole jsem se naučila jezdit sama, co na tom, že jsem měla odřené lokty a když jsem jednou jela z kopce, tak jsem se rozplácla na kanále, ještě teď slyším, co mi maminka řekla jen co otevřela dveře : " ty kozo jedna! " chodila jsem potom pěkně dlouho s jedním velkým strupem na bradě a o dalších raději ani nemluvím. Své umění jízdy jsem nakonec  vypilovala po takovém pádu do jízdy bez rukou z kopce, do kopce, do zatáček, nohy na řídítkách. Nazlobila jsem se jen co pravda a nejen jako malá, i v dospívání. 

ONA byla ale pořád se mnou ve dne v noci, kdykoliv mě něco trápilo byla tu a proto teď, když už jsem dávno dospělá a není toho času tolik, najdu si dny, kdy je trávím jen s ní.

Jedním z takových našich dámských dnů byl jeden ze dnů Marianne. Využili jsme nakonec jen pár slevových kuponů, ale na tom přeci nezáleží.

Než jsme se vydali na cestu domů, nakoukli jsme ještě do Terranovy, nevyfotila jsem vše, ale malou koláž pro představu tu máte. 

červené balerínky se zlatými mašličkami ( konečně v mé velkosti 36,5  OC Nový Smíchov ) 

peněženka s ovečkou  ( Sparkys OC Nový Smíchov )

odznáčky jsem přidala ke knížkám, které jsem na blog přidávala už před pár dny ( Neoluxor OC Nový Smíchov )

černé kalhoty, tílko a svetříky jsem objevila v Terranově, ač se na ně nevztahovaly žádné Marianne slevy, nakonec jsme slevy dostali, protože to byla nová kolekce.

Doufám, že i Vy máte možnost trávit dámské jízdy s tak správnými ženami, jako jsou naše mamky, babičky, tety.

Hezký zbytek dne Váš Tvor

                                                                                                               

Podzimní krása v lese

Krása tkví v oku pozorovatele a také v Senzaboxu...

I přes nepřející mlhu doputoval v říjnovém kabátku senzabox do lesů za lesním tvorem.

Nemohu se svými slovy rovnat těm, které mají takové věci v malíčku a tak, když dovolíte, použiji slova svá.

Bludičkám (rady lesních víl – co přinesl Senzabox)

• vyhlazující báze pod make-up  30ml ( Dermacol )
• Deo krystal 24 hodin  60g ( Purity Vision )
• přírodní tužka na oči Natural Kajal - černá ( Benecos )
• zubní pasta posilující zubní sklovinu 20ml ( Elmex - erosion protection )
• mandlový pleťový hydratační krém vhodný pro citlivou pokožku 7ml ( Weleda )
• eau de parfum  Pivoňka 5ml ( L´occitane en Provence )
• tělové mléko Verbena 30ml ( L´occitane en Provence )
• slaměnkový denní krém 3ml ( L´occitane en Provence )
• slaměnkový noční krém 3ml ( L´occitane en Provence )
  
  
  
  

Rada první

Podmalujte si oči černou tužkou ( Benecos Natural Kajal – je v plném balení v případě vzorku se zasílá jen špaček do lesa ideální  a nebo pouhá tuha na podmalování jednoho uhrančivého oka ) pokud jste dostaly jinou než černou barvu nevadí, jakékoliv zvýraznění vašich hlubokých a pronikavých očí je vhodné.

Rada druhá

Vyčistěte si chrup zubní pastou (Elmex Erosion Protection) zvýšíte tím vaši oslnivost a v odraze z vašeho světélka to bude opravdu oči přecházející uhranutí.

Rada třetí

Navoňte se pivoňkou - parfém ( L ´occitane en Provence ) nic nenaláká pocestné tak jako omamná přírodní vůně, do lesa přece žádná chemie nepatří a nešťastník by ihned poznal, že tu není něco v pořádku.

Rada čtvrtá 

Použijte tělové mléko Verbena ( L´occitane en Provence ) až vám nešťastník padne k nohám bude se hodit další hlavu motající vůně a hebkost vaší bledé pokožky.

Rada pátá

Pro dokonalou pleť naneste Slaměnkový noční krém ( L´occitane en Provence) jste-li  bludička s velmi citlivou pletí bude lepší mandlový krém ( Weleda) dokonalá pleť zasáhne lapeného jako poslední kapka.

Rada šestá

Jestliže víte, že se naběháte je dobré myslet i na případný nepříjemný zápach, který na bludičky může vrhnout nepěkné světlo. Předejít tomu můžete s čistě přírodním Deo krystalem 24 hodin ( Purity Vision).

Rada sedmá 

Chcete nalákat do bažin a močálů nešťastnici?  Stačí když si na své světélko připevníte vyhlazující bázi pod make-up (Dermacol) a nebohá za Vámi půjde i přes strniska, skaliska a prodere se i ostružiním. Jímá mě neblahé tušení, že v nasazení proběhne také bažinou, protože pro takovou bázi by leckterá z nás prošla trnitou cestou. Jak pokračovat v tomto případě? Se zbloudilou se nesnažte prát, předejte ji bázi a ponechte ji svému osudu.

 Milé bludičky jste připravené? - tak rozsviťte Vaše bludná světélka a vydejte se  lákat pocestné do temných zákoutí, kde se jistojistě  ztratí. Postačí totiž jeden pohled, jedno přivonění, jeden úsměv a člověku se podlomí kolena.

Vše je samozřejmě řečeno s nadsázkou, ale já sama jsem ráda, že si mohu vyzkoušet kosmetické výrobky a poznat tak další pomocníky při zkrášlování.

Děkuji Senzaboxu a Vám přeji hezký večer Váš tvor

 

Ostružinové snění

Na větrem odrané haluzi

krčí se havran

podzim je pryč 

( zenový filozof Bašó )

Haiku je vrcholnou tvorbou japonské literatury, pro mě je to nejpřesnější vyjádření pocitů a vytříbenost jazyka, udeřím vždy tak hluboko, jak jen to jde, mávnutí křídel kolibříka, dopadnutí dešťové kapky na zem. Ten moment kdy mrknutí je věčný okamžik a v momentě pochopíte svět. Hloubka věcí je ukrytá v jejich přesnosti a trefnosti do nitra a přesně tím se pro mě staly mé narozeninové dárky.

Ať jsou Vaše přání velká nebo malá, naivní i vážná přeji Vám ať se v brzké době vyplní. :o)

Krásný večer Váš Tvor 

Ámosi, nelámej to přes koleno!!

"Omnia sponte fluant absit violentia rebus"

( kdybys tak věděl ... ono to jednoduše někdy nejde ) 

Podzim v lesích je zahalen mlhou a já se mohu v klidu, pokud mi to práce dovolí,  schovat pod deku a pokračovat ve čtení.

Malá přání a tolik radosti z nich, díváte se na dvě splněná, pro někoho jen knihy, ty nezajímavé, staletími nezměněné, zaprášené, studenty nenáviděné, studnice moudrosti mi dělají jednu z největších radostí v životě.

Už nějaký čas postrádám ve své knihovně encyklopedii germánské a severské mytologie,  proto jsem sáhla po této knize mrtvých. Ač to pro většinu z Vás nebude moc zajímavé čtení, jistě si dokážete představit, jakou mám radost a kdo ví, než v rámci studia pročítat epos Edda a nebo hledat knížky s touto tématikou, nebude lepší vzít jen jednu? Tím nechci říct, že si ostatní kníhy nepřečtu, ale pro mnohé to může být vysvobozením. ( Jsem plna pochopení a nebudu si nic nalhávat, pro normální lidi je to nudné čtení ).

Druhá kniha je pro mě dalším fantazijním světem ve kterém se ráda ztratím, tak jako v tulákovi po hvězdách, dharmovích tulácích, Siddhárthovi a jim podobným. Našla si mě sama a já ji přidávám na seznam mých niterních, jak jinak si vysvětlíte ten pocit, kdy máte nutkání spustit to video, které objevíte při své obvyklém procházení filmů? Jedno shlédnutí a pak už jen čekáte až knihu vydají, několikrát si ji jdete prohlédnout do knihkupectví, koukáte na ni za výlohou a ve strachu, že byste ji náhodou dostali vícekrát k narozeninám raději odcházíte. Není v mé moci vyprávět Vám příběh a prozradit to kouzlo, které můžete objevit. Podívejte se sami a Vy,co jste ji už četli pssss...

Člověka obohatí jen ty věci, na které si přijde sám a při kterých použije svou vlastní hlavu.

Marianne dny jsem tedy, jak vidíte, netrávila jen nakupováním oblečení, které mi samozřejmě také  dělá radost (a co teprve kosmetika..), ale díky mlze se mi jej, bohužel, nedaří zachytit ve správných barvách. Mějte, prosím, trpělivost. Zítra se mi snad, doufám, podaří na čtvrtý pokus získat můj dárek z reklamace, ano, smůla totiž nechodí po horách, ale po lesních tvorech, kteří si musí i na dárek počkat a čtyřikrát jít s nepořízenou domů. 

Teď už ale popřeji hezký večer Váš podivný tvor

Plačtivé nebe...

Mé zamračené počasí

V kotlíku hluboko v lesích, vaří si mlhu...

Podzimní dítko je šťastné, nadešel jeho čas, jeho možnost vyjádřit se, fotit, přemýšlet nad tím, co si obleče, po večerech vytvářet a zkrášlovat si své lesní panství. Podzim na mě nepůsobí depresivně, mám z něj příjemný pocit, odešlo konečně to úmorné a ubíjející léto. (proti zimě se dá obléci, ale v létě si kůži sundat nemůžete).

"Fiat lux"

Až nastane ten pravý světelný okamžik, ráda Vám vyfotím mé úlovky z Marianne dní. Vím, je to měsíc staré, ale v té době jsem ještě sbírala síly na založení blogu a protože jsem 7. září měla krásný  den, ráda bych se o tu radost podělila, neboť až dnes se mi podařilo splnit si celé narozeninové přání.

Krásný večer   :o)

Co ten tvor asi tak rád nosí?

První kroky z mechu

"Děkuji Ti za první komentář, zní tiše z mechu.."

Inspirace přichází ze všech stran a proto je dobré neusínat na mechu a pokračovat ve tvoření. Do ticha pokoje zní jen hudba a já se zase ocitám v tom svém světě. 

Lesní tvor, netvor se narodil na začátku měsíce září v roce 1987, stále ale může jezdit za poloviční jízdné a zapadne se svou výškou 158 cm na základní školu, aniž by si toho někdo všiml. Často ví i to, co přijde až za nějaký čas a tím svým neustálým přemýšlením si činí život o mnoho bohatší a pestřejší, to že je to někdy velkou zkouškou bere jako další impulz jít dál.

Ač je to k nevíře, narodil se jako blonďaté dítko se zelenýma očima. Dokáže se však maskovat a proto je i díky své světlé pleti a nějaké té pihaté ozdobě označován za přebarvenou zrzku. 

Zmítán duševními pochody jako umělci, s lahví absinthu sní o dalekých krajích, a jako tulák po hvězdách se za nocí vytrácí a cestuje tam, kde v dřívějších dobách nechal otisk své duše, na staré židli, na loukách, v knihovnách, kavárnách...

Svým druhým příspěvkem by rád pokračoval v tom, "co tak asi ten tvor rád nosí" a snad se mu časem podaří všechny vytvořené koláže zrealizovat.

S přáním klidné noci lesní tvor  :o)

Obleč se, ať nezmrzneš !

Podzimní vyvrhellovské 

Cesty vyvrhelů jsou nevyzpytatelné, tu vám nohy kráčí rovně, tu zatočí, můžou se podlomit, upadnete.
Každý je svůj i nesvůj, jak se to vezme, jak se na to podíváme. Nebude se Vám líbit, co budu psát, natož abych Vám pod nos šla já sama, ale s tím počítám. Kdo bude chtít, cestu si najde, bez urážek, bez zášti, zloby a všeho toho, co mě jako lesního tvora zcela minulo.

Nuže ... 

"Dignus est intrare"

První příspěvek je, ano samozřejmě, pro většinu nekreativní, nudný a život otravující, nic neříkající, je to všechno možné, jen ne to, co by to mělo být. 

Jak je vlastně možné, že člověk, který je ostatními označován, jako přemýšlivý, rozumný, inteligentní, nepovrchní, skromný a zodpovědný, začíná psát a hned je to o nějaké módě, možná i o kosmetice, to se přeci neslučuje s jeho přesvědčením, jelikož by ho povrchní a materialistické věci měli minout. Vypadá to tedy, že by se měl zbořit svět, protože opět porušuji zažitá pravidla. 

Víte, je to prosté, Tomáš Akvinský kdysi řekl : " Kdo všechno pochopí, všechno odpustí." Z toho všeho pramení fakt, že i přesto, jaký jsem člověk, nemám potřebu poučovat a ostatním lidem vnucovat, jací jsou a že jsou hned špatní, jenom proto, že mají jiný koníček než já. Kdo si chcete velice inteligentně a především dlouze povídat o hladomoru, chudobě, neštěstí, válkách, zpropadené ekonomické situaci a všech těch špatnostech na světě, tak jděte, prosím, jinam. Já bych také mohla vyprávět, jak se se mnou život nemazlí, jak musím vyžít z čehosi, co bylo někým nazváno "výplata" a jak mě trápí to a to a co mám vše na hrbu a nejen pár let, nýbrž už od mala, ale upřímně? Na co mi to bude? Proč se mám ještě ve svém volném čase mučit?

 Všichni ti, co hledají mouchy tam kde nejsou a nevhodně se obouvají do ostatních, asi opravdu neprožili těžkosti života, protože ty by je zocelily a daly by jim životní nadhled a pochopení. Celé je to tedy o tom pochopení a tak zanechme těžká a ubíjející téma na hlavách těch, které doopravdy baví nimrat se ve věcech, které svět nezmění.

Na to aby se změnil svět se musí změnit každý člověk sám a proto je důležité rozvíjet nejen ducha ale i tělo, aby nás tu za pár let neudupali nevzhlední a omezení tvorové. 

Tento článek věnuji Karolíně http://plum-foolery.blogspot.cz/ a Mie http://kissbookbymia.blogspot.cz/ a taky těm z Vás, na které útočili,  anonymní, omezení tvorové. I přesto, že Vás neznám osobně, Vám děkuji, za to, jaké jste, co děláte a že tenhle už tak dost zkažený svět zkrášlujete a nejen to.

A kdyby někoho zajímalo, co se tu nad článkem snaží upoutat Vaši pozornost, tak je to pár kousků, které bych jako lesní (ne)tvor, chtěla.