pátek 26. října 2012

Podzimní rozjímání

Autumn



Runy lesních bohů


Navždy už budu ztracenou v lesích, do konce věků mě bude volat to magické místo, ten klid. Mám ráda noční Prahu a ráda cestuji, chtěla bych trávit čas v kavárnách, usínat v podkrovním pokoji nad ránem a neřídit se svazujícími příkazy a zákazy, které si vymysleli lidé. Být neznámou a ztratit se mezi všemi a přece být jinou, svou.

Samota pro mě není trestem, je to balzám na duši a chvíle ticha, mlčení nejsou chvílemi bez myšlenek, jsou to chvíle inspirací a nových začátků.

Přemíra slov může škodit stejně jako absence slov. Je dobré vědět kdy přestat.


Přeji Vám krásný večer lesní tvor

2 komentáře:

Děkuji Vám, že mi tu necháte svůj otisk, šlápotu v blátě, pár slov na kůře stromu :o)